911 Carrera 3.2 (1984 - 1989)
V roce 1984 oslavila série 911 dvacáté narozeniny. Model SC 3.0 byl nahrazen novou Carrerou s motorem 3.2. Ačkoliv karoserie, odpružení a většina interiéru byly převzaty z SC, Carrera byla v mnoha aspektech lepší než její předchůdce. Měla větší výkon, lepší brzdy a byla přepychovější.
Po dvaceti letech výroby řady 911 se očekávalo, že Porsche přijde s novým modelem, který 911 nahradí. Jakkoliv se nová Carrera mohla ukázat jako tvrdá, bylo vidět, že s tímto modelem řada 911 opravdu uzrála. Modelové seřazení tei bylo opravdu kompletní, se šesti typy na výběr. Nová Carrera a Turbo byly dodávány jako kabriolet, targa nebo coupé a později se objevilo ještě více možností.
Jednou z novinek roku 1984 byla skutečnost, že Carrera byla dostupná také v provedení „turbo-look“ (širší tělo a spoilery), což byl opravdový hit. Turbo-look byl výrazně levnější než skutečné Turbo, ale vypadal vskutku senzačně a navíc byl dodáván se stejným podvozkem a brzdami. Přestože díky zvýšenému odporu a širším pneumatikám nebyl turbo-look tak rychlý jako standardní Carrera, zákazníkům to nevadilo. V roce 1986 se turbo-look stal dostupným také pro cabriolety a targy.
V roce 1987 byla představena nová limitovaná edice: Carrera CS (Club Sport). Prezentována jako odlehčený model, nebyla vybavena žádnými vymoženostmi. Věci jako elektronické stahování oken, vyhřívaná sedadla a rádio byly prostě pryč. Toto odlehčení ale nebylo tak senzační, jako např. u 1973 Carrery RS – továrna tvrdila, že se váha snížila o 50kg, ale ve skutečnosti to bylo ještě méně. Vnější strana CS byla nezaměnitelná svojí světlou vizáží a červenými koly. Mnoho jich bylo vyrobeno v „Grand Prix“ bílé, ale ví se, že některé byly prodány i v jiných barvách. Všechny byly vyrobeny jako coupé až na jednu speciální zakázku pro německého zákazníka, který požadoval targu. Celkem jich spatřilo světlo světa 340.
Obchod šel továrně dobře, protože 911 se prodávala lépe než kdy předtím. Management firmy však nemyslel na budoucnost a investoval příliš peněz do zlepšení výroby. To sice dovolilo továrně prodávat ještě více aut a dělat větší zisk, ale bohužel již nebyly peníze na vývoj nové technologie. Porsche ztrácelo exkluzivitu díky náklonnosti ke krátkodobým ziskům. Neuvědomilo si, že její nově objevená klientela nebude na trhu moc dlouho. Všichni ti mladí lidé si tei Porsche nekupovali kvůli technologii nebo dobré pověsti firmy, prostě kupovali nejnovější trend na trhu. Trendy se však změnily, a v roce 1989 klesl prodej na 7 000 kusů z původních 17 000 v roce 1987.
Ještě v roce 1988 vypadaly vyhlídky dobře, když Porsche představilo další limitovanou edici: „Silver Anniversary“. Tento model vystoupil s diamantově modrou metalízou, ke které výborně pasovala kola, a se stříbromodrým koženým interiérem s podpisem Ferry Porscheho na opěrkách hlavy. Model byl dostupný jako coupé, targa i kabriolet. Celkem bylo vyrobeno 300 kusů.
Poslední rok Carrery 3.2ky byl také nejvelkolepější. Továrna představila Speedster. Stejně jako u řady 365, i zde byl Speedster založen na kabrioletu, který měl ovšem kvůli aerodynamice vodorovnější přední sklo a jednodušší, manuálně skládanou střechu. Také zde byla možnost turbo-looku a byl tak populární, že pouze 171 modelů z celkových 2065 vyjelo z továrny bez něho. Speedster měl velmi skromnou základní výbavu – žádné elektronické stahování oken ani jiné elektronické vymoženosti. Továrna tvrdila, že Speedster je o 70kg lehčí než standardní Carrera, ve skutečnosti to bylo pouze 40kg a pokud jste chtěli turbo-look, byl váhový rozdíl nulový.