Historie modelové řady 944 (1982-1991)
Porsche 944 nebyla jen pouhá evoluce modelu 924. Jeho příběh je ukázkou typického přístupu značky Porsche, vzít technický základ a dotáhnout jej do podoby, která obstojí před těmi nejvyššími měřítky značky.
Model 924 byl původně navržen na objednávku pro Volkswagen. Porsche mu dalo tvář, precizní podvozek i špičkovou koncepci transaxle, tedy motor vpředu s převodovkou vzadu. Přesto mu něco chybělo, skutečný motor Porsche. Přirozeným vývojovým krokem proto bylo vytvoření vozu, který by tuto slabinu definitivně odstranil. Základ nového motoru se překvapivě zrodil u osmiválce z Porsche 928. Inženýři doslova „odstranili“ jednu řadu válců motoru V8, prodloužili zdvih a vytvořili řadový čtyřválec o objemu 2,5 litru. Tento motor se poprvé ukázal nikoli v sériovém voze, ale přímo v závodním prostředí, kde Porsche tradičně ověřovalo životaschopnost svých technických řešení.
Ačkoli byl design vozu hotov už začátkem roku 1981, veřejná premiéra modelu 944 byla odložena až na frankfurtský autosalon. Mezitím se ale světu poprvé ukázal motor 944 Le Mans. Tento 2,5-litrový šestnáctiventilový přeplňovaný motor byl nasazen do závodního Porsche 924 GTR při 24 hodin Le Mans 1981. Nešlo ještě o předobraz sériového Turba, ale o test samotné koncepce čtyřválce Porsche v extrémní vytrvalosti, přičemž Walter Röhrl a Jürgen Barth s ním obsadili vynikající celkové 7. místo. Šlo o první motor Porsche s plně elektronickým vstřikováním paliva použitým v závodě.
Závodní technika se do sériové výroby v plné míře nedostala. První Porsche 944 bylo atmosférické a bez turba. Nabízelo výkon 120 kW (v evropské verzi bez katalyzátoru) a vyznačovalo se mimořádně kultivovaným chodem. Velký čtyřválec si vyžádal použití vyvažovacích hřídelí od Mitsubishi, díky čemuž motor běžel hladce, spolehlivě startoval a působil dospělejším dojmem než agregát v modelu 924. V kontrastu s tradiční 911, která si uchovává motor vzadu a šest válců, nabízelo 944 jiné řidičské zážitky. Transaxle uspořádání zajistilo téměř dokonalé rozložení hmotnosti 50:50 a vyváženou stabilitu v zatáčkách, což pro některé řidiče znamenalo přesnější a méně „živelné“ řízení než u klasické 911.
Za vzhledem modelů 924 a 944 stál tým vedený Anatolem Lapinem, s klíčovým přínosem designéra Harma Lagaaye. Zatímco 924 zaujalo štíhlými proporcemi, 944 převzalo agresivnější širší karoserii inspirovanou modelem 924 Carrera GT. Nové zadní blatníky nebyly pouhým stylistickým prvkem – opticky i technicky posunuly vůz blíže k tehdejší 911. Zadní partie byla výraznější než u Carrery GT, zatímco příď zůstala umírněnější. Výsledkem byl vyvážený celek, který působil dospěle a sebevědomě.
Na sériovou verzí Turbo se nějakou dobu čekalo. První prototypy se objevily v USA v roce 1983 při vytrvalostním závodě Longest Day of Nelson. Už tehdy bylo zřejmé, že nejde jen o motor, Turbo znamenalo silnější převodovku, brzdy Brembo a komplexně přepracovaný podvozek. Vývoj 944 Turbo neprobíhal jen na běžných silnicích a okruzích. Porsche vůz dlouhodobě testovalo i na vysokorychlostním oválu Nardò, kde dokázal po dobu několika měsíců udržovat průměrné tempo okolo 240 km/h, což byla hodnota jen těsně pod oficiálně udávanou maximální rychlostí.
Při uvedení v roce 1985 stálo 944 Turbo cenově blízko 911 Carrera 3.2, ale nabízel vlastnosti, které ve své kategorii neměly obdoby - vyváženost 50:50, ergonomický interiér, obrovský zavazadlový prostor a ochranu proti korozi. Nebyl to kompromis, ale jiný druh Porsche, který umožňoval řidičům vychutnat si stabilitu transaxle konstrukce, aniž by museli obětovat výkon nebo styl.
Vrcholem závodních ambicí se stal extrémní 944 GTR, který se sériovým vozem sdílel v podstatě jen siluetu. Pod karoserií se ukrýval trubkový rám, technika odvozená z prototypu 962 a výkon přesahující 500 koní – důkaz, že koncepce 944 neměla žádné pevně dané limity. Přestože nebyl sportovně úspěšný, ukázal, kam až lze koncepci transaxle dotáhnout. Ve srovnání s 911, která na závodech tradičně sází na sílu motoru vzadu a specifický jízdní projev, se 944 ukázalo jako vyvážená a prediktivní platforma pro technicky náročné tratě.
Modely 944 S2 a Turbo S přinesly větší objem, vyšší výkon i lepší použitelnost v běžném provozu. Výroba postupně přešla z Neckarsulmu do Stuttgartu a připravila půdu pro nástupce, model Porsche 968. Celkem vzniklo přes 160 000 vozů Porsche 944, z toho více než 25 000 s turbem. Většina zamířila do USA, ale odkaz zůstal univerzální a potvrzuje, že Porsche dokáže nabízet technicky vyspělou alternativu k modelu 911, aniž by ztratilo charakter značky.
Porsche 944 dokázalo, že skutečné Porsche nemusí mít motor vzadu ani šest válců. Bylo technicky vyspělé, řidičsky přesné a překvapivě praktické. Díky transaxle koncepci nabízelo jiný druh zážitku a dnes je právem považováno za jeden z nejlépe vyvážených sportovních vozů své éry a za model, který definitivně proměnil původní kompromis v plnohodnotnou legendu, která se vedle 911 neztratila.