Ferdinand Piëch - cesta od Porsche k Volkswagenu


Prof. dr. hc Ferdinand Karl Piëch, přezdívaný "Burli", se narodil 17.4. 1937 ve Vídni pravníkům Antonu Piëchovi a Louise Piëchové. Matka Luisa byla dcerou Ferdinanda Porscheho a starší sestrou Ferryho. Zajímavostí je, že zatímco Ferdinand Porsche byl rodákem z Vratislavic nad Nisou, otec Antona Piëcha pocházel pro změnu z Brna. Ferdinand Porsche od mala vštipoval lásku k automobilům nejen svému synovi Ferrymu, ale také svým vnoučatům, Ferdinandu Alexandrovi Porschemu a Ferdinandu Piëchovi.

Po smrti Ferdinanda Porsche se vedení automobilky ujímá Ferry společně se svou sestrou Luisou a mladý "Burli" byl přihlášen na studia do přísné internátní školy Lyceum Alpinum Zuoz ve Švýcarsku poblíž St. Moritz. Zdejší tvrdé prostředí se zasadí o jeho samotářskou povahu a naučí ho se spoléhat především sám na sebe. Po úspěšném dokončení školy dostane od matky jako dárek vůz Porsche 356. V roce 1962 vystudoval vysokou školu technickou v Curychu s titulem strojního inženýra. Školu dokončil s diplomovou prací o vývoji 8-válcového motoru do Formule 1. Právě v té době se Porsche angažovalo ve Formuli 1 a vyvinulo 8-válcový motor pro Porsche 804, což se nejspíš stalo podnětem k napsání této diplomové práce.
Porsche

Ferdinand Piëch nastoupil po studiích rovnou do vývojového oddělení Porsche a se svým strýcem Ferrym pracoval v letech 1963 až 1971 na vývoji závodního modelu 906 Carrera 6. Vůz byl vyvinut ze svého předchůdce Porsche 904, ale dostal výkonnější 2-litrový šestiválcový motor typu boxer. Díky nízké hmotnosti 675 kg byl automobil velmi rychlý a připsal si celkové vítězství v závodě Targa Florio nebo vítězství ve třídě ve 24-hodinovce v Daytoně.

Méně známou skutečností pak je, že právě Ferdinand Piëch měl zásadní podíl na vývoji vozu Porsche 911 R z roku 1967. V té době se již jako šéf vývojového oddělení rozhodl vyrobit 911-ku tak lehkou, jak jen to bude možné. Traduje se, že měl na stole položenou váhu a do koše šla každá jedna součástka, u které nebylo dosaženo nižší hmotnosti než předtím. Tato strategie se ukázala jako úspěšná a Porsche 911 R s hmotností pouhých 830 kg překonalo v roce 1967 několik světových rychlostních rekordů v italské Monze.

Ačkoliv již bylo vyrobeno několik úspěšných závodních vozů, na 24-hodinovku Le Mans, ve které dominovaly Fordy GT40 s mnohem většími motory, to stále nestačilo. Ferdinand Piëch se proto pustil do svého historicky nejúspěšnějšího, ale zároveň nejriskantnějšího projektu, závodního Porsche 917 s 12-valcovým motorem o objemu 4,5 litru. Vůz s výkonem 580 koní a ultralehkou karoserií založenou na trubkovém rámu provázely kvůli obrovským investicím velmi nejisté začátky, kterým nepomohla ani nehoda jezdce Johna Woolfa s fatálními následky na Le Mans v roce 1969. Následující roky se ale situace otočila a Porsche 917 vybojovalo nejen celkové vítězství v Le Mans v roce 1970 i 1971, ale v různých variantách dominovalo prakticky ve všech závodech. Nejvýkonnější verze 917/30, určené pro severoamerické závody Can-Am, disponovaly výkonem dokonce až 1100 koní.
Audi

Kvůli vzniklým rozporům mezi rodinami Porsche a Piëchů odchází v roce 1972 do společnosti Audi NSU Auto Union AG v Ingolstadtu. Automobilka byla v této době mezi evropskými výrobci spíše na druhé koleji. Od roku 1975 se stal technickým ředitelem a byl zodpovědný za koncepty Audi 80 a Audi 100. Na oslavu svých 40. narozenin byl 17. dubna 1977 uspořádán ples, jehož hostem byl i významný italský automobilový designér Giorgetto Giugiaro. Jako dárek obdržel od svých zaměstnanců zmenšený 40 cm dlouhý model Audi 80 vyrobený z marcipánu.

V roce 1977 pracoval na vývoji vozu pro mistrovství světa v rally. Výsledkem tohoto vývoje bylo legendární Audi Quattro s pohonem všech čtyř kol. Vůz byl poprvé nasazen v roce 1981 na Jänner Rallye v Rakousku, kde si s přehledem dojel pro vítězství jezdec Franz Wittmann, a to s náskokem více než 20 minut na soupeře. Druhé místo patřilo Johnu Hauglandovi se Škodou 130 RS. Audi Quattro bylo ve své době v závodech rally prakticky nepřekonatelné a francouzská závodnice Michèle Mouton s ním vyhrávala jeden titul za druhým. Jeden premožitel se nakonec přece jen ale našel, byl jím Walter Röhrl s vozem Opel Ascona 400 na Rally Pobřeží Slonoviny v roce 1982. Během vedení Ferdinanda Piëcha se automobilka stala silnou konkurencí pro Mercedes a BMW a velkou zásluhu na tom mají právě projekty jako Audi 100 nebo Audi Quattro.
Volkswagen

Od roku 1993 přešel do Volkswagenu, kde nahradil dosavadního předsedu představenstva a generálního ředitele koncernu Carla Hahna. V této době byl Volkswagen jen tři měsíce od bankrotu a právě zde Ferdinand Piëch prokázal své výjimečné manažerské schopnosti. Provedl výraznou restrukturalizaci celého koncernu a postavil Volkswagen zpět na nohy. Během jeho působení se koncern rozrostl o značky Bugatti, Bentley, Lamborghini a Scania a stal se světovým automobilovým gigantem. Ovládl i automobilku Porsche, která se paradoxně krátce před tím snažila získat Volkswagen. Piëch si také prosadil vývoj ambiciózního projektu Bugatti Veyron s čtyřikrát přeplňovaným šestnáctiválcem W16 o výkonu 1001 koní, což umožňilo dosáhnout maximální rychlosti 407 km/h. Mimochodem Ferdinand Porsche kdysi vyvinul slavný přeplňovaný šestnáctiválcový motor pro závodní vozy Auto Union Grand Prix.

Dalším velmi ambiciózním projektem byl luxusní vůz Volkswagen Phaeton, který měl být konkurencí pro Mercedes třídy S. Stejně jako v případě Veyronu se vynaložené investice do vozu sice nikdy nevrátily, avšak přinesly automobilce novou image a prestiž. Ferdinand Piëch se také postaral o comeback legendárního Brouka, jehož první prototypy kdysi zkonstruoval jeho dědeček. Díky trvalému přínosu v automobilovém průmyslu udělil Piëchovi časopis Automobile Magazine ocenění Muž roku 2011.

Ferdinand Piëch je otcem 12 dětí, byl 4x ženatý a měl rozsáhlou sbírku aut, včetně dvou Bugatti Veyron, se kterými pravidelně jezdil on i jeho manželka. Byl tvrdý a náročný manažer, označován také jako despota a diktátor. Piëchovo hojné propouštění podřízených během jeho kariéry bylo v automobilových kruzích legendární. Zejména způsob, jakým navrhl sesazení bývalého generálního ředitele Volkswagenu Bernda Pischetsriedera a ředitele Porsche Wendelina Wiedekinga. Piëch jednou oznámil, že propustí každého podřízeného, který udělá stejnou chybu dvakrát.
Ferdinand Piëch celý život tvrdě pracoval a v roce 2014 byl zaslouženě uveden do automobilové síně slávy. Zemřel 25. srpna 2019 ve věku 82 let.